Porcelain id + Barbora Hora
Právě jste se přestěhovali do velkého města, ocitli jste se na večírku, kde jste nikoho neznali, a někdo k vám přistoupil a zeptal se: „Ahoj, jsi tu sám?“. Přesně takový pocit popisují Porcelain id na svém debutovém albu Bibi:1, což je zkratka arabského domácího jména Habibi. Porcelain id je pseudonym, pod nímž Hubert Tuyishime (oni/them/their) od roku 2020 vypouští do světa jedinečné písně.
Album – inspirované jejich stěhováním z poklidného provinčního městečka do Antverp – je soundtrackem k tomu, když jdete do městské dopravy v dopravní špičce a věříte, že se z toho chaosu dostanete v pořádku. Je ódou na vzrušující setkání s úplně cizími lidmi a na přátele, ke kterým se pak můžete vrátit domů. Příběh o tom, jak být cizincem ve městě, které jste si tak dlouho romantizovali, o odmítnutí, které s tím přichází, a o falešné nostalgii, s níž na to všechno později vzpomínáte.
Na první poslech se může zdát, že kompletně anglicky vydaná deska Bibi:1 je strohým rozloučením s autobiografickou intimitou a lo-fi písničkářskou hudbou z dříve vydaných EP Mango a Reprise, a zejména z písní jako Vlaanderen. Pro Porcelain id je to však organická evoluce. Směřující k větší abstrakci, experimentům a elektronice, ale nikdy ne odtržený a stále stavějící na jádru Porcelain id.
Nový zvuk je výsledkem intenzivní spolupráce s producentem a parťákem ve zločinu Younissem Ahamadem, který navzdory rozdílnému hudebnímu zázemí okamžitě pocítil výzvu po legendárním výtahu Porcelain id: „Chci udělat něco, co se nachází mezi Nickem Cavem a Bad Seeds a Yeezusem od Kanye Westa.
Společně nakreslili plán Bibi:1 v Younissově domácím studiu. Skladbu po skladbě, aniž by se ohlíželi zpět. Sporadický, ale pevný proces, který albu dodal na intenzitě. Ve studiu se písně dostaly na vyšší úroveň. Oba si do studia pozvali smečku talentovaných přátel a mladých hudebníků, aby přidali své party, což je v ostrém kontrastu se solitérním přístupem předchozích EP. Přišli Aram Abgaryan (nahrávací inženýr/syntezátory/zpěv), Nard Houdmeyers (kytara), Tim Caramin (bicí), David Idrisov (baskytara), Alban Sarens (saxofon) a Emma Hessels (zpěv). Během mixážních seancí se za mixážní pult postavil Aram Santy.
Výsledek zní jako dokonalá symbióza Porcelain id a Youniss. Lofi, ale ambiciózní. Křehký, ale drsný. Popový, ale rušivý. Občas náročný. Pak zase přívětivý. Někdy dokonce taneční. Každá píseň tvoří malou vinětu, která je součástí různorodého, ale soudržného celku. Adam Coming Home a Low Poly mají nejblíže k melancholii dřívější tvorby Porcelain id, zatímco Lights! razí novou cestu. První singl Man Down je naopak inspirován antverpskými studenty, kteří se každoročně topí, a zní jako bloumání nočním městem. Pro Brilliant byl David Idrisov požádán, aby „hrál na basu, jako by Chet Baker nebyl trumpetista, ale baskytarista“, což je bizarní úkol, kterého se zhostil s vervou. A Cellophane koketuje s emo trapem a byl zpíván s malinami mezi zuby, aby simuloval efekt mřížek.
Bibi:1 vyšlo na Unday Records v únoru 2024. Porcelain id se v posledních letech projevili jako jedni z nadějných talentů belgické scény, vyhráli renomovanou soutěž Sound Track, vybudovali si solidní koncertní pověst a celostátní deník De Morgen je označil za „folkovou zpěvačku pro novou dobu“. Zdá se, že s tímto jedinečným a drtivým albem jsou Porcelain id na cestě dobýt vlastní místo, daleko od formátů a vyšlapaných cest.