Divadlo Husa na provázku:
Sága rodu Marxů
Píše nového Fausta. Tře bídu s nouzí. Hledá byt poté, co ho i s celou rodinou vypověděli z Dean Street. Diskutuje se soudruhy, s praotcem Abrahamem i s oživlými obrazy budovatelů a budovatelek. Dopřává si vodoléčbu. Odráží se ve výlohách pornoshopů, vymetá moskevské noční kluby, pomrkává na nás z obrazů. Sedí s Jenny v Hampsteadu a sleduje živé vysílání rozpadu sovětského bloku. Přepíná na Dallas. Nebo na jiný nekonečný seriál z nového světa podrobeného zákonům trhu. Uniká nám. Zakladatel vědeckého socialismu. Filosof a básník. Prorok a podvodník. Milující otec. Smutný klaun. Ďábel! Karel Marx. Naši současnost ovlivnil zásadněji než kterýkoli jiný intelektuál moderní doby, říká se. Usiloval o spravedlnost a solidaritu – a přece jej známe především jako inspirátora krutých diktatur. Co o něm doopravdy víme? A proč bychom o něm ještě měli chtít něco vědět?
Stroboskopické efekty
umělý dým
herci na jevišti kouří cigarety
Jan Mikulášek (1978) je kmenovým režisérem pražského Divadla Na zábradlí. Jeho jevištní adaptace Bernhardova Mýcení se v Cenách divadelních novin stala Inscenací roku 2018. Na Provázek se tento tvůrce působivého výtvarného gesta pracující se střihem, hudebním kontrapunktem a paralelně se odvíjejícími ději vrací po mimořádně úspěšných inscenacích Don Quijote a Chazarský slovník.
inscenační tým
Režie: Jan Mikulášek
Dramaturgie: Martin Sládeček
Výprava: Marek Cpin
Video: Ondřej Kocar
Asistentka režie: Anna Magdalena Pavlicová
Asistentka výpravy: Vendula Klímová
Inspice: Hana M. Senková
Foto: David Konečný
osoby a obsazení
Karel: Dalibor Buš
Friedrich: Dominik Teleky
Jenny: Markéta Matulová
Jennynchen: Zdislava Pechová
Lenchen: Gabriela Štefanová j.h.
Weitling: Vladimír Hauser
Freddy, Recenzent: Viktor Kuzník j.h.
Policista, Domácí, Marx ad.: Dušan Hřebíček
Stěhovák, Marxista, Řečník ad.: Matouš Benda
Velký sál, volné sezení.
Významný španělský autor Juan Goytisolo (1931-2017) ve svém důmyslně komponovaném díle rozpoutává bláznivou hru filtrů, skrze něž Marxovu unikavou a rozporuplnou osobnost vnímáme. Bere nás na horskou dráhu prostorem a časem a otřásá přitom obrazem, který jsme si udělali nejen o Marxovi, ale o svém vztahu k „pokolení mrtvých předků“ vůbec. A s pohledem upřeným na přetrvávající chudobu, rozevírající se sociální nůžky, zrychlující se planetární devastaci, migrační krize, xenofobii a rasismus se ptá, zda krok vpřed, který jsme s pádem komunismu slavili, nemohl být v jistém smyslu zároveň skokem vzad.
